Ruská invaze na Ukrajinu se obvykle hodnotí podle mapy fronty, počtu zničené techniky nebo ekonomických sankcí. Stále častěji se ale objevují analýzy, které tvrdí, že největší porážkou Moskvy nemusí být ztracené tanky ani utracené miliardy dolarů. Může jí být samotná budoucnost Ruska. Válka totiž postupně mění ekonomiku, demografii, vědu i zahraničněpolitické postavení země způsobem, který bude napravovat celé generace.
Když Vladimir Putin v únoru 2022 zahájil invazi na Ukrajinu, očekával rychlé vítězství a návrat Ruska mezi světové velmoci. O více než čtyři roky později je však stále častější názor, že konflikt místo obnovy ruské moci urychlil dlouhodobý úpadek země. Právě tomu se věnuje analýza publikovaná magazínem The National Interest, která upozorňuje, že Kreml vede válku nejen proti Ukrajině, ale i proti vlastní budoucnosti.
Demografie: Problém, který nelze rychle napravit
Jedním z nejvážnějších důsledků války je demografická situace. Rusko se již před invazí potýkalo s nízkou porodností, stárnutím populace a nedostatkem pracovních sil. Válka tyto trendy výrazně prohloubila. Vedle statisíců padlých a zraněných odešly ze země také stovky tisíc mladých, vzdělaných Rusů, kteří se chtěli vyhnout mobilizaci nebo nesouhlasili s politikou Kremlu. Mezi nimi byli programátoři, vědci, lékaři, podnikatelé i studenti.
Právě tato skupina představovala největší potenciál pro modernizaci ruské ekonomiky. Její odchod znamená ztrátu lidského kapitálu, kterou nelze jednoduše nahradit.
Ekonomika závislá na válce
Ruské hospodářství sice zatím nekolabovalo, ale stále více připomíná válečnou ekonomiku. Významná část státních výdajů směřuje do obranného průmyslu, výroby munice a náboru nových vojáků. To krátkodobě podporuje zaměstnanost, zároveň však vytlačuje investice do civilního průmyslu, infrastruktury, školství nebo zdravotnictví.
Analytici upozorňují, že ekonomický růst založený na vojenských zakázkách není dlouhodobě udržitelný. Vyčerpává státní finance a snižuje schopnost ekonomiky inovovat i konkurovat technologicky vyspělým zemím. Podobné závěry uvádějí i další západní analýzy sledující vývoj ruské ekonomiky během války.
Dalším problémem je omezený přístup k moderním technologiím. Sankce výrazně zkomplikovaly dovoz pokročilých polovodičů, výrobních zařízení i softwaru. Rusko sice část potřeb obchází přes třetí země, například Čínu nebo státy Střední Asie, ale tento systém je dražší, pomalejší a technologicky méně efektivní.
Výsledkem je rostoucí závislost na čínských dodavatelích.
NATO silnější než před válkou
Jedním z hlavních cílů Kremlu bylo zastavit rozšiřování NATO a oslabit západní jednotu. Výsledek je však opačný.
Aliance se rozšířila o Finsko a Švédsko, dramaticky vzrostly obranné rozpočty evropských států a NATO získalo tisíce kilometrů nové hranice s Ruskem. Evropské země zároveň výrazně urychlily investice do výroby munice, protivzdušné obrany i vlastního obranného průmyslu. Tyto změny jsou považovány za jeden z nejvýznamnějších strategických důsledků války.
Rusko jako mladší bratr Číny
Dalším důsledkem války je proměna geopolitického postavení Moskvy. Před invazí se Kreml snažil vystupovat jako samostatné mocenské centrum mezi Západem a Asií. Sankce však Rusko ekonomicky i technologicky přiblížily k Číně.
Peking se stal hlavním odběratelem ruských energetických surovin, významným dodavatelem průmyslového zboží i důležitým obchodním partnerem. Přestože obě země hovoří o strategickém partnerství, stále více analytiků upozorňuje, že vztah je asymetrický a že Rusko postupně přechází do role slabšího partnera.
Kreml: Co bude dál?
Zastánci Kremlu argumentují, že Rusko již v minulosti překonalo mnohem těžší krize jako revoluci v roce 1917, občanskou válku i rozpad Sovětského svazu. Země disponuje obrovskými přírodními zdroji, silným obranným průmyslem a rozsáhlým, stále funkčním vědeckým zázemím.
Otázkou však zůstává, zda budou tyto předpoklady stačit v době, kdy svět stále více stojí na špičkových technologiích, umělé inteligenci a lidském kapitálu. Právě zde může být skutečná cena války nejvyšší.
Jak bude Rusko vypadat za deset nebo dvacet let
Z vojenského hlediska lze hodnotit jednotlivé ofenzivy nebo změny frontové linie. Strategicky však může být mnohem důležitější jiná otázka. Jak bude Rusko vypadat za deset nebo dvacet let.
Pokud budou pokračovat současné trendy, tedy odliv vzdělaných lidí, vysoké vojenské výdaje, technologická izolace a rostoucí závislost na Číně, může se stát, že největší ztrátou Moskvy nebude žádné konkrétní území, ale vlastní schopnost dlouhodobě konkurovat ekonomicky i technologicky nejvyspělejším státům světa.
Právě proto někteří analytici tvrdí, že Putinova válka na Ukrajině není jen agresí proti sousední zemi, ale zároveň válkou proti budoucnosti samotného Ruska.
Zdroj: The National Interest
Autor/Licence fotografie: Vladimir Putin, www.kremlin.ru, CC BY 4.0